

Takže píše se rok 2008, já pracuji jako grafik a jako každý dvacetiletý kluk toužím po autě. Už vím že to bude ital, hatchback a menší obsah (protože jezdím po městě) ale musí zvládnout i důstojnou cestu někam dál. Kvůli omezenému rozpočtu byla cena max. 40 tisíc a nechtěl jsem nic staršího než 15 let... Nakonec zůstali tři favorité - Lancia Ypsilon, Alfa 145, Fiat Bravo a Punto. Lancia a Alfa nakonec vypadli ze souboje, protože za ty peníze byl problém najít pěkný kousek, navíc u Ypsilonu mi fakt vadily budíky u prostřed. Vítězem nakonec nebylo ani Bravo, protože 1,2 16V se tehdy nedalo najít pod cca 80 tisíc a 1,4 12V mě po hromadě negativních recenzí odradila. No a 1,6 už mi přišla moc...
Pomalu se blíží vánoce a s tím také novinka - eko poplatky při převodu auta. Ani jsem netušil, jaký problém bude najít slušně vypadající auto a moje nároky klesaly a klesaly... jediná podmínka nakonec byla, že Punto nesmí být shnilé, musí to být 1,2 (hlavně ne 1,1) a mělo by mít po technické. Náhodou se mi povedlo jedno najít jen kousek od baráku a po dvou dnech jsem se na něj šel podívat. Tehdy mě auto zaujalo poměrně nízkou cenou, v podstatě o 10 tisíc nižší než jinde. Na stranu druhou na něm bylo hodně nedostatků. Ale čerstvá technická, auto chytlo hnedka i v té zimě...rezavé nebylo až na výfuk, tak jsem zaplatil zálohu a že pro něj přijdu druhý den. Prodejce mi ještě chtěl vnutit shnilou Feldu co tam měl, že Punto je ital a že je to špatné auto, a že z toho teče všude olej a tak, ale já už měl jasno...